Lidé – exulanti

web_banner_human

Lidé se po staletí se svou chátrající flotilou pohybovali kdesi po periferiích, až se nakonec rozhodli usadit na Nexu. Jsou neústupní, plni odhodlání a ochotni dřít do úmoru. A jestli ti dominionští šmejdi chtějí boj, tak ho mají mít!

Po více než tisíc let lidé z planety Cassu vládli největší říši ve známé galaxii. Jak ale rostla moc Dominionu, bylo třeba uplatňovat spoustu nepopulárních zákonů a nařízení, která nakonec vedla k občanským nepokojům. Zpočátku se jednalo pouze o protestní pochody po ulicích, brzy ale situace vyústila v kruté represe vůči všem, kteří se odvážili postavit novému pořádku. Když vojska Dominionu pozvedla zbraně proti vlastním občanům, vystoupil na scénu mnohokrát vyznamenaný admirál cassijské flotily Serrick Brightland. Ten se vzbouřil proti svým velitelům a se svou válečnou lodí s názvem Hvězda Dominu se postavil do čela rebelů, s nimiž podnikl celou řadu nečekaných a ničivých útoků, které s dominionským loďstvem pořádně zatočily. Za tyto úspěchy však admirál se svými odpadlíky zaplatili vysokou cenu, a to jak na životech, tak i na zařízeních. Když proti němu nakonec vylétly všechny lodě Dominionu, Brightland nejprve realisticky prozkoumal bojiště a pak zaútočil přímo na srdce nepřátelské flotily. Nepřátele tento sebevražedný útok zaskočil natolik, že se jejich formace rozpadla a ostatní povstalecké lodi tak měly příležitost uniknout. Hvězda Dominu oproti očekáváním všechna protivenství přežila, i když jen taktak. Admirál Brightland utrpěl v bitvě tak těžká zranění, že ho jeho věrní museli umístit do kryoboxu, aby ho uchovali při životě. Jeho loď pak překřtili na Hazardérovu zhoubu, proměnili ji v archu a rozlétli se hledat záchranu mezi hvězdami.

Na planetu Nexus narazil slavný průzkumník Dorian Walker a jeho objev znamenal pro lidi nový začátek – šanci usadit se a zapustit kořeny dřív, nežli na staleté Hazardérově zhoubě selžou systémy pro podporu života. Nyní se tento koráb stal srdcem a duší exulantů, kteří jsou připraveni opět vzdorovat Dominionu, jenž ohrožuje jejich domov.

Granokové

web_banner_granok


Tento národ z domoviny vyhnala krvavá válka s Dominionem. Jsou to tvrdí a v bojích ostřílení galaktičtí žoldáci, kteří na Nexus přišli nakopávat zadky a popíjet pivo. A ani to nemusí být v tomto pořadí. Před několika sty lety byla granocká civilizace z planety Gnox mimořádně primitivní. Dominion však v těchto hromotluckých hromadách oživlého kamene spatřil značný potenciál, a tak sem poslal mecharského vyslance, aby dojednal jejich připojení k říši. Nabídl Granokům vědecké poznatky a technologii výměnou za to, že se tito tvorové pokloní a přísahají nehynoucí věrnost říši. Granokové odpověděli tím, že milého vyslance proměnili v hromádku dýmajícího šrotu. Když se o této události doslechl císař, nesmírně se rozzuřil. Ihned Granokům vyhlásil válku a z planety Cassus vyrazily mocné dominionské legie. V obrovské přesile pak přistály na Gnoxu v domnění, že brzy vyhladí celou populaci. Neohrožení Granokové bojovali statečně, ale jejich primitivní zbraně nedokázaly vzdorovat dominionským pokročilým technologiím. Mladý granocký vojevůdce jménem Durek však odmítl přiznat porážku a vedl odvážné nájezdy na dominionské tábory, kde vzbouřenci kradli zbraně, zbroj a další vojenské vybavení. Za několik týdnů tak povstalci začali obracet průběh bojů ve svůj prospěch. Po mnoha krutých a krvavých bitvách byly legie útočníků nakonec zatlačeny zpátky na planetu Cassus. Durek a jeho následovníci se pak triumfálně navrátili ke svým kmenům. Avšak místo aby je jejich soukmenovci přivítali jako hrdiny, byli prohlášeni za vyděděnce za to, že se při těžce vybojovaném vítězství zpronevěřili prastarým granockým tradicím. A tak se Dunek Stonebreaker se svými následovníky jako vyhnanci z řad vlastního lidu vydali ke hvězdám a stali se bojem zocelenými galaktickými žoldnéři. Granočtí žoldnéři se spojili s exulanty a stali se veliteli dobrovolnických domobran známých jako „Svobodná mužstva Nexu“. Ještě stále v sobě chovají divokou nenávist vůči Dominionu a nemohou se dočkat, až si s ním vyrovnají účty.

Aurin

web_banner_aurin


Drobní Aurinové kdysi přebývali roztroušeně v lesích, ale pak na jejich planetu vtrhl Dominion. I když by raději objímali stromy, teď je okolnosti nutí cenit zuby a vytáhnout drápy, aby ubránili svůj nový domov na Nexu. Po tisíce let žili Aurinové izolovaně v lesích Arborie. Pak tu ale přistála letka lidských povstalců a tato událost jim navždy změnila život. Aurinové, kteří si vždy vážili nezávislosti, lidi přijali ve svých lesních domovech a uzavřeli s nimi pevné přátelství. Lidé se však obávali, že by mohli na Auriny přivolat hněv Dominionu, a proto se zde zdrželi, jen co by nabrali potřebné zásoby, a pokračovali dál. I přes tato opatření však Dominion uprchlíky vystopoval a zjistil, kde se Arboria nachází. Za trest, že obyvatelé Aurinského hvozdu pomohli rebelům, začlenil Dominion toto království pod svou nadvládu a vyslal sem ničivé planetární reapery, aby zde vybrali patřičnou daň. Aurinové se bránili statečně, ale reaperové byly obrovské mechanické kolosy, které odolávaly v podstatě všem útokům až na tu nejsilnější střelbu. Lesní obyvatelé utrpěli těžké ztráty a nakonec se museli stáhnout a bezmocně sledovat, jak nepřátelé bez milosti ničí jejich nádhernou zelenou domovinu. Čerstvě korunovaná aurinská královna Myala Everstar vyslala zoufalý signál ke svým lidským spojencům, kteří brzy sestavili odvážný plán na záchranu. S pomocí neohrožených granockých žoldáků se postavili proti Dominionu a přistáli na Arborii se záchrannými loděmi. Brzy se však ukázalo, že všechny Auriny prostě zachránit nelze. Zoufalá Myala z Arborie unikla, ale slíbila všem, kteří zde museli zůstat, že se jednoho dne vrátí. I přes přestálé tragédie Aurinové přežili. Jednou přijde den, kdy se vrátí zpátky na Arborii, vyženou Dominion a svou milovanou vlast opět získají do svého područí.

Mordesh

web_banner_mordesh


Mordeshové, prokleti degenerativní chorobou poté, co se zahloubali do zakázaných tajemství alchymie, přišli na Nexus, aby tu našli lék. Být vesmírnou zombií může být komplikované. Vypouštět na Dominion temné a smrtící disciplíny? Mnohem jednodušší. Až do minulého století měli Mordeshové z planety Grismara vzkvétající civilizaci, jejíž výdobytky na poli alchymie jim záviděla celá galaxie. Jelikož přilákali pozornost Dominionu a dostali pozvánku, aby se k němu připojili, jejich další úspěch byl téměř nevyhnutelný. V roce 1578 AE oznámil Victor Lazarin, obecně uznávaný jako nejlepší alchymista v grismaranské historii, svůj výtvor jménem Elixír věčného života – šlo o substanci, která podle něj poskytovala nesmrtelnost. Mordeshové byli přesvědčeni o Lazarinově genialitě a elixír byl distribuován po celém světě. Ale oslavný jásot brzy přerostl ve výkřiky zoufalství. Elixír se nakonec stal nestabilním, což vedlo k nekromantické tělesné degeneraci spojené s bezmyšlenkovou kanibalskou zuřivostí. Říká se, že během první epidemie Nákazy rostly ztráty na životech tak rychle, že ani nebylo možné je spočítat. Jedinou jistotou bylo to, že civilizace čítající miliardy se ocitla na pokraji vyhynutí během pouhých několika týdnů. Dominion odpověděl brutální a nekompromisní karanténou, zatímco Mordeshové pod ní trpěli a hynuli. Lazarin, který šílenství Nákazy málem podlehl také, mezitím vyrobil vakcínu známou jako Sérum Vitalus. Přestože nemoc vyléčit nedokázalo, potlačilo sérum alespoň psychologické symptomy a zachránilo těch pár zbývajících Mordeshů. Mordeshové, naprosto zoufalí, se obrátili na Exily, kteří je po jednom pašovali přes dominionskou blokádu. Jelikož měli status lovné zvěře a jejich počty slábly, byli donuceni naučit se používat rafinovanost a klam a vytvořili tajnou špionážní skupinu jménem Černé kápě, která pořádala sabotážní a atentátní tažení proti svým nepřátelům. Exilové je vnímají jako odporné, ale nutné zlo, a tak Mordeshové provozují své temné řemeslo na Nexusu a doufají, že najdou lék na svou nemoc a že se budou moci pomstít Dominionu, který je opustil.

Cassiané

web_banner_cassian

Cassianům před dávnými časy Eldanové umožnili zřídit Dominion a postarat se, aby na to ten ubohý hmyz, co zamořuje tuto galaxii, hned tak nezapomněl. Osud je neskonale těžké břímě, ale Cassiané je nosí s grácií a elegancí. Před více než dvěma sty lety prožili ctižádostiví a inteligentní lidé z planety Cassus období rychlého rozvoje technologií, který vyústil až v mezihvězdné lety a průzkum vesmíru. Tohoto rychlého pokroku si povšimli eldanští mechaničtí služebníci Mecharové, kteří informace o těchto tvorech přinesly až na planetu Nexus. Na rozkaz vládců pak Mecharové nasedli do svých hypermoderních hvězdoletů a vydali se na Cassus. Brzy stanuli před ohromenými vůdci planety a požádali je, aby s nimi na Nexus odcestovala slavná cassijská válečnice Tresayne Toria. Na oplátku Eldani poskytnou Cassianům mimořádně vzácný dar. Jestliže odmítnou, pak musejí počítat s opravdu vážnými následky. Statečná Tresayne v zájmu svého lidu souhlasila a nikdo už ji ani její služebníky nikdy nespatřil. Za čas Cassiané obdrželi drahocenný dar – prazvláštní lidsko-eldanský hybrid zvaný Dominus polokrevný, v němž se snoubila mocná eldanská technologie i krev obyvatel této planety. Zpráva, kterou nesl, byla jednoduchá: přísahejte mi věrnost a společně ovládneme největší říši, jaká kdy v celé galaxii existovala. Cassiané jednomyslně souhlasili a prohlásili Domina za císaře nové říše zvané Dominion. Přestože Eldani zmizeli již před několika tisíci lety, Dominion pod vedením Cassianů neustále ovládal galaxii. Dělo se tak především skrze zastrašování, politické intriky a působivé vojenské zákroky. Pro Cassiany je objevení planety Nexu naplněním pradávného proroctví, a proto se nezastaví před ničím, jen aby tuto legendární eldanskou planetu ovládli.

Drakenové

web_banner_draken

Drakenové jsou zoceleni horkem a prachem své nehostinné domoviny. Na Nexus přišli dokázat, že jsou těmi nejkrutějšími bojovníky v galaxii. O této skutečnosti svědčí četná vykuchání, sekání a stínání hlav, která mají na svědomí. Tři sta let po založení Dominionu došli Mecharové k závěru, že jeho vojsko potřebuje novou krev. Zkoumali proto tisíce známých druhů, analyzovali jejich bojové schopnosti a výsledky pečlivě vyhodnocovali. Pak poradili vládnoucímu luminaiskému císaři Azrionovi, aby na Dominion přivedl Drakeny z planety Mikros. Úctu a věrnost těchto divokých lovců však bylo možné získat pouze hrubou silou. Proto roku 233 c.v. císařství vyslalo na Mikros početné vojsko a Drakenové se chystali na totální válku s dominionskými útočníky. Na radu mecharského rádce však odvážný luminaiský císař Azrion vyzval úřadujícího klanového vládce Zhura, aby se s ním utkal v boji. Vítěz pak získá vládu nad planetou Mikros. Jak Mechari očekávali, Zhur jeho výzvu ihned přijal. O několik hodin později se oba vládcové střetli na Kazorském poli, obrovské gladiátorské aréně v prastarém městě u Rudé řeky. V divokém a krutém souboji se meče obou bojovníků rychle zbrotily krví. Nakonec však obratnost a výcvik luminaiského císaře získaly navrch nad Zhurovou divokostí a silou a boj byl rozhodnut. Po smrti svého vůdce přísahali Drakenové věčnou věrznost Azrionu Dobyvateli a jeho potomkům – a od té doby tito divocí válečníci věrně slouží Dominionu. Pro Drakeny představuje cesta na Nexus největší zkoušku. Nejenže mají na této legendární planetě sídlit exotické a divoké nestvůry, na nichž si budou moci vyzkoušet své lovecké schopnosti, ale zároveň se jedná i o přední linie války s povstalci. Úřadující císař Myrcalus Obhájce cti prohlásil, že nexus náleží Dominionu právem eldanské krve, jež mu koluje v žilách, a Drakenové přísahali, že mu pomohou dobýt tuto planetu, ať to stojí, co to stojí.

Mechari

web_banner_mechari

Mecharové jsou národem skvěle vycvičených zabijáckých strojů, které sestrojili samotní Eldanové, aby mohli účinně likvidovat zrádce a špióny z Nexu. Rozhodně nečekejte, že by měli smysl pro humor. Před dávnými časy zjistili Eldanové z planety Nexus, že potřebují služebníky, kteří by mohli komunikovat s ostatními rasami v galaxii, sledovat vývoj v kultuře a technologiích a zaměřit se na aspekty, které by je mohly zajímat. A tak vytvořili rasu myslících mechanických bytostí známých jako Mecharové. Ti pak byli vysláni do různých koutů galaxie, aby zde sledovali obydlené planety, studovali jejich silné a slabé stránky a výsledky svých pozorování pak posílali zpátky na Nexus. Mecharové vždy pečlivě zatajovali pravé úmysly svých vládců, skutečný rozsah eldanských machinací si v podstatě ani neuvědomovali. V průběhu staletí se o Eldanech vyrojila spousta legend a spousta dohadů se točila i kolem jejich původu, technologií a umístění jejich tajné domovské planety. V této době Mecharové sloužili lidem z planety Cassu, pomáhali jim zřídit Dominion a předsedali korunovaci prvního luminaiského císaře. Po sérii skvěle provedených machinací pomohli Dominionu rychle rozšířit své pole působnosti a asimilovat rasy, jako například Drakeny z planety Mikros. Také zřídili říšský sbor výzvědné služby, aby je chránil před intrikami špiónů a zrádců, a sami na tuto instituci dozírali. Objevení Nexu bylo pro Mechary historickým okamžikem, neboť doufají, že se zde konečně spojí se svými stvořiteli. Eldanové tu však již nejsou a jejich osud patří k nejtemnějším záhadám celé galaxie. I přes toto zklamání Mecharové stále slouží své říši a v jejím jménu se snaží Nexus ovládnout.

Chuané

web_banner_chua

Chuané jsou zákeřní vynálezci, kteří jsou téměř tak úžasní jako nebezpeční. Vyvíjejí pokročilé zbraně a technologie pro Dominion. Věda ještě nikdy předtím nebyla zábavnější… ani bolestivější. V průběhu zkoumání slibných ras během raných let Dominionu mecharijští pozorovatelé objevili primitivní, ale inteligentní rasu Chua v lesním světě Bezgelor, kteří skýtali velký potenciál. Kromě toho, že předváděli nezměrný talent pro vědu a mechanické inženýrství, byli také značně podlí a soutěživí. Jelikož předpokládali, že druh, který nesvazují ekonomické ani morální závazky, se nejspíš bude hodit, navázali s nimi komunikaci. Mecharové doufali, že obrovsky zrychlí jejich průmyslový rozvoj, takže Chuanům představili několik ukázkových exemplářů dominionské technologie. Chuané odpověděli tím, že svým nebeským dobrodincům předali dárkově zabaleného bezgelorského dehtového brouka. Jak mu kázal jeho přirozený obranný mechanismus, brouk neprodleně vybouchl, jakmile se dostal do rukou svých nových vlastníků, a pokryl všechny přítomné hodnostáře korozivním černým slizem, jehož odstranění si vyžádalo několik měsíců opatrného vrtání a kyselinových koupelí. Pokusy o urychlení vývoje Chuanů překročily i ty nejoptimističtější vyhlídky Mechariů. Jejich zápal pro cokoliv průmyslového je okamžitě dostal do stavu, který se blížil psychotickému vytržení, a za méně než století Chuané nahradili většinu zelených lesů na Bezgeloru továrnami, které se na povrchu planety rozlézaly jako svrab. Kdysi blankytné nebe je nyní zahalené rakovinným okrem, z jeho někdejších mírumilovných pastvin nezbylo nic než obrovská údolí plná prachu. Ačkoliv byli zpočátku příliš uchváceni svou vlastní produktivitou, než aby viděli hodnotu pokračování svého jednání s mecharijskými, do roku 538 AE se Chuané připojili k Dominionu, jelikož potřebovali základní suroviny, které jejich zničený svět už nedokázal vyprodukovat. Během posledních tisíc let vytvářeli pro říši pokročilé zbraně a technologie. S nedávným odhalením Nexusu se Chuané těší na prozkoumávání přírodního a technologického bohatství legendární planety a na navrhování nových a vzrušujících způsobů, jak ničit své nepřátele.